Bože, vyznáváme, že plamen tvého Ducha často zhášíme.  Místo abychom druhé zapalovali, sami býváme chladní. Vůči tobě, vůči bližním. Ty jsi své učedníky spojil jedním Duchem, a my stále setrváváme v rozdělení a nepřátelství. Nedovedeme v různosti a jinakosti druhých vidět obohacení, nedovedeme respektovat tolerovat a milovat. Ty víš, jak moc bývá naše jednání bezduché. Kdo vyznáváte před Bohem a před bratry a sestrami svůj hřích, řekněte to nahlas: Vyznávám.   Ty nás neopouštíš, nenecháváš nás zmrznout v zimě našich provinění, rozbitých vztahů, zklamaných nadějí. Ale posíláš svého Ducha, aby nás znovu zahříval a rozněcoval, rozhýbával. Kdo věříte ve stále přítomnou a v Duchu svatém přicházející moc Boží lásky, řekněte to nahlas: Věřím.   Sami žijeme z odpuštění. Sami spoléháme na odpuštění tvé i všech okolo nás. Ani my nechceme počítat křivdy a provinění, kterých se na nás druzí dopustili. Ke svému ochotě odpustit se přiznejte nahlas: Odpouštím, s pomocí Ducha svatého.